David Ferrer | |
---|---|
David Ferrer ve Wimbledonu 2014 | |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 2. dubna 1982 (42 let) |
Místo narození | Xàbia, Alicante, Španělsko |
Bydliště | Valencie, Španělsko |
Výška | 175 cm |
Hmotnost | 73 kg |
Profesionál od | 2000 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 28 355 864 USD |
Tenisová raketa | Prince |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 734–377 |
Tituly | 26 ATP |
Nejvyšší umístění | 3. místo (8. července 2013) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2011, 2013) |
French Open | finále (2013) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2012, 2013) |
US Open | semifinále (2007, 2012) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | finále (2007) |
Olympijské hry | 3. kolo (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 77–113 |
Tituly | 2 ATP |
Nejvyšší umístění | 42. místo (24. října 2005) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2005) |
French Open | 2. kolo (2009) |
Wimbledon | 1. kolo (2003, 2004, 2005, 2006, 2009) |
US Open | 2. kolo (2004, 2006) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 4. místo (2012) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2008, 2009, 2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 25. října 2015
David Ferrer Ern, výslovnost: [daˈvit feˈreɾ ˈɛɾn]IPA (* 2. dubna 1982 Xàbia, Alicante) je bývalý španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dvacet šest turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře, včetně vítězství na Paris Masters 2012, finálových účastí na Turnaji mistrů 2007 a French Open 2013. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2013 na 3. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2005 na 42. místě. Trénuje ho José Francisco Altur. Dříve tuto roli plnil Javier Piles.
Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do finále dvouhry French Open 2013, kde nestačil na krajana Rafaela Nadala.
Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Bělorusko, v němž podlehl Volčkovovi a vyhrál nad Tarasevičem. V letech 2008, 2009 a 2011 byl členem vítězného družstva a v roce 2012 plnil roli jedničky v pražském finále proti České republice. Přestože porazil Berdycha i Štěpánka, španělský tým prohrál 2:3 na zápasy. Do června 2013 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 23–4 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.
Španělsko reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde jako čtvrtý nasazený ve dvouhře podlehl ve třetím kole Japonci Kei Nišikorimu. V soutěži čtyřhry prohráli spolu s Felicianem Lópezem zápas o bronzovou medaili, když nestačili na francouzský pár Julien Benneteau a Richard Gasquet a obsadili konečnou čtvrtou pozici. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu vypadl jako turnajová pětka singlu v úvodním kole s Jankem Tipsarevićem a v deblu došel s Nicolásem Almagrem do druhého kola.